Na Filipíny jsme vyrazili na krátkou desetidenní dovolenou začátkem února. Počasí je v tuto dobu stabilní a nehrozí moc dešťů.
Po třiceti hodinách na cestě, kdy jsme v číně čekali 10hodin na přestup jsme přistáli v Manile. Poměrně hustě osídlené město plné protikladů. V moderním centru můžete nalézt mrakodrapy a sídla světových organizací, okrajové části zase obývají ve slumech na pokraji přežití. Dlouho jsme se zde nezdrželi. Pouze jsme přespali do druhého dne a pokračovali letem na ostrov Cebu.
Cebu je turisticky více navštěvovaný z filipínských ostrovů. Pozornost turistů se více upírá k jižní části ostrova, kde je několik potápěčsky zajímavých lokalit. V největším městě ostrova Cebu, kam jsme přistáli jsme se zdrželi jen jeden den. Za prohlédnutí stojí historická pevnost San Pedro, katedrála Santo Niňo a Magaljenčův kříž.
Další den vyrážíme do Moalboalu místním autobusem z jižního autobusového nádraží. Cesta filipínským busem je zábavná. Dvojsedačky v autobusech jsou o něco menší než u nás, ale sedávají na nich tři filipínci. My jsme se tam tedy s nimi ve třech moc pohodlně nevešli. Po pár hodinách jízdy přijíždíme do malé přímořské vesnice Moalboal. V je docela pěkný malý trh, super pekárna a nějaký obchod a lékárna. Moalboal tedy není uplně na pláži, je třeba ještě dojet tuktukem na Panagsama beach. Je tu více resortů a hotelů kde se dá ubytovat, ale nevypadá to jako nějaká masová turistika. Večeříme vždy v typické filipínské restauraci, bydlíme v chatkách a pláž máme přímo pod chatkami pouze pro lidi z našeho ubytování. Kousek dál je pláž veřejná, kde je větší provoz a pár restaurací. Jeden den si půjčujeme motorku a jedeme na asi 20km vzdálené Kawassan Falls. Krásné vodopády v pralese. V našem resortu půjčují zdarma sea kayak a dále je tu jako všude možnost potápění. My pouze šnorchlujeme, ale půjčuju si sea kayak. Asi hodinu pádlování na kayaku stačilo, abych se nenamazaný docela hodně spálil na celý zbytek pobytu. Na zádech jsem měl druhý den puchýře, takže rozhodně doporučuju nepodceňovat filipínské slunce…
Abychom mohli být na Panagsama beach o den déle, domlouvám si v Moalboalu odvoz následující den od někoho autem přímo na letiště. Odvoz domlouváme s náhodnými „nahaněči“ na náměstí v Moalboalu. Prvně jsem měl docela strach, aby nás ráno vyzvedli. Kdyby totiž ne, nestihneme letadlo na Pallawan. Domluva s neanglicky mluvící dvojicí byla docela krkolomná, ale musím říct, že filipínci když už se s nimi na nečem domluvíte, tak to platí… Ráno nás tedy vyzvedá auto a ojíždíme na letiště. Protože jsme se nestihli ani ráno nasnídat, jím až na letišti v nějakém fastfoodu. Nevypadal nějak špatně, ba naopak, jedlo zde mnoho lidí, ale v jídle co jsem si dal něco divně smrdělo. Ne jako zkažené, ale byli tam nějaké ryby. V ledadle se mi pak udělalo hodně zle a to bylo poprvé, co jsem za letu použil sáček…
Na Pallawanu jsme měli namířeno do El Nida na Bacuitské ostrovy. Obava z cesty do El Nida opadla, když jsme vyšli z letiště a tam už stáli naháněči s cedulkami El Nido a plnili své minivany. Chvíli jsme čekali než se naplní náš van a mohli jsme vyrazit. Cesta je opět na několik hodin. Řidič po cestě jednou zastavuje na déle na jídlo a aspoň 2x k tomu jsou kratší pauzy na toaletu.
V El Nidu jsme neměli zabookované ubytování a to byl docela problém. Všude měli plno a něco sehnat nám docela trvalo. Nakonec jsme se nechali odvézt k nějakému hotelu, kde měli booklé ubytování dva lidé z našeho vanu. Neměli sice dvě volné chatky pro 2 a 2 lidi (přijeli jsme tam ještě s dalším párem z cesty), ale měli jednu větší chatku pro 4 s tím, že od následujícího dne se uvolní jiná pro dva. Jednu noc jsme tedy strávili s novými známými.
Okolo El Nida jsou Bacuitské ostrovy, jedno z největších lákadel Filipín. Jedna se o desítky ostrůvků rozeseté po okolí. Na dva dny si domlouváme celodenní výlety lodí na tyto ostrovy. Výlety lodí se dají domluvit přímo v našem ubytování. Dopoledne po snídani se nalodíme a objždíme ostrovy. První den jsme zvolili menší loď, kde průvodci byli dva mladí borci. Bohužel lodi klekl motor ještě než jsme dojeli na první ostrov, takže poté, co to kluci nějakou dobou opravovali, nás zapřáhla kolemjedoucí lod a odtáhla na první místo, kde byl „rozchod“. Zakotvili jsme a šli šnorchlovat. Borci mezitím mohli opravit motor. Kolem poledne se vždy zastaví na nějaké piknikové pláži, hoši rozdělají oheň, opečou ryby a různé maso k obědu a pak pokračujeme. Objeli jsme více míst jako Secret beach, helicopter island, hotel s opuštěným hotelem, velkou lagunu, malou lagunu a další… Na výpravu druhý den raději volíme jinou partu průvodců s větší a rychlejší lodí, abychom toho více stihli. Šnorchlování je tu Třetí den si už jen půjčujeme sea kayak a jedeme 2km na nejbližší ostrov s krásnou pláží a opalujeme se.
Víc času tu bohužel nemáme a musíme zpět do Puerto Princessa, odkud nám letí letadlo do Manily. V Manile ještě navštěvujeme historické město Intramuros. Krátkou dovolenou zakončujeme v Manile v korejské čtvrti korejsou večeří.
Na Filipínách je mnohem více zajímavých míst, takže bylo těžké vybrat jen dvě, kam se podíváme. I tak ale v žádném případě nelituju, že jsem tam jel jen na tak krátko. I 10 dní ve mně zanechalo velký dojem krásné a pohodové země.
Doprava je na Filipínách dobrá a nevyjde moc draho. Ve městech můžete zvolit jeepney, na vesnici tuktuky, mezi městy autobusy, nebo o něco dražší taxi (i neoznačená auta). Mezi ostrovy se dá pohybovat na lodi, nebo rychleji letadlem. Ceny za ubytování jsou do 500,-Kč za dvě osoby na noc (často i méně). Jídlo je velmi levné. Sám rád zkouším všechny možné chuti toho, co prodávají stánkaři na ulicích a toto tu není nouze. Jídlo v hospodě je jednoduché. Nějaké maso s omáčkou a rýže. Nejlépe jsem se najedl vždy v pouličních prodejnách, kde na stole mají kastroly, do nich se člověk podívá a vybere si co chce.
V Číně funguje „transferové“ vízum, kdy pokud máte do 24 hod navazující let, dostanete temporary entry permit a můžete bez problémů opustit letiště, aniž by jste si dopředu vyřizovali čínské vízum a na cestě tam v Xiamenu jsme dokonce dostali poukaz na jídlo což mne mile překvapilo.
